HISTORIE OBCE UHŘICE
Pod dlažbou, uprostřed kostela, je kamenem přikrytý vchod do krypty. Je prý klenutá. Má půdorys čtverce, měří údajně čtyři metry.
Skrývá tři rakve, dále zbytky kříže a růžence. Existuje záznam v kronice, pořízený Martinem Jandlem.
Podle něho je na poklopu při vchodu do hrobky nápis: "Léta Páně 1545, v pátek po svaté Kunikundě, umřel urozený vladyka Jaroslav Racek z Mrdic a na Uhřicích.
Jeho duši Pán Bůh rač milostiv býti."
V druhé polovině roku 1419 vypukla husitská revoluce. V tomto neklidném čase Uhřice získal Václav Racek z Mrdic.
Na Moravu se kališnický rod dostal z východních Čech. Jeho příslušníci mezi sebou nežili v lásce a svornosti. Prosluli jako stálí stěžovatelé a sudiči.
Uhřický vladyka Václav např. už v roce 1417 žaloval příbuzného Jana Racka, pána nad Dambořicemi. Vinil ho, že mu neoprávněně drží ves Lhotu.
Ta se nacházela v trati stejného názvu, na hranicích se Žarošicemi, východně od Janova dvora. Poprvé byla uváděna v roce 1351.
V listinách se nalezla též zmínka z roku 1406; týkala se zemanky Kateřiny Soběšínové z Lhoty pod Uhercí (Uhřicemi). Mimohodem - jednalo o vdovu po Soběšínovi z Rožďálovic.
Už v roce 1453 se ale v tomto prostoru nalézal dvůr shodou náhod též Václava Racka, ale z Dambořic. Ze soudů nevycházel ani Václavův nástupce Vaněk Racek.
Panství se ujal v čase, kdy přes Moravu přecházela táborská a sirotčí vojska. Markrabství ohrožovali Uhři, Tataři a Turci. Kraj se zmítal v nepokojích.
Mnohé vesnice zpustly, např. už vzpomínaná Lhota mezi Žarošicemi a Uhřicemi. Dlouhý spor Vaněk přitom vedl s tchýní Adličkou z Šenstrásu a z Násedlovic.
Údajně mu zadržovala jeho dědictví po jeho ženě Kateřině. Nekonečnými neshodami dosáhl, že se mu dostalo podílu na násedlovickém zboží.
Na sklonku 15. století převzal uhřický zemanský stolec další z Racků - Jiřík. Také on si liboval v rozepřích. Byl přitom nucen čelit četným žalobám.
Na začátku roku 1500 např. vůči němu podal stížnost hodonínský Heralt Kuna z Kunštátu. Uhřický pán mu prý slíbil, že dva zlosyny, jistého Hojsu a Prčka, dopraví na zámek v Hodoníně.
Protože tak neučinil, Heralt z Kunštátu ho žaloval. Rok poté vznesl pan Jiřík vůči abatyši Markétě a klášteru na Starém Brně obvinění.
Podle něho si její lidé ze Žarošic v pusté vsi Lhotě přivlastnili jeho pozemky.
Představená konventu naopak obvinila uhřického zemana, že ubil její dva poddané; ostatní prý nutil, aby pro něho robotovali.
Jiřík Racek z Mrdic a Uhřic byl, podobně jako jeho předchůdci, vyznavačem kalicha. Zemřel v roce 1535. Jako první byl pohřben v kryptě kostela.
V tom čase už měl chrám zhruba současnou podobu; věž a kněžiště byly propojeny lodí. V ní byla vyhloubena hrobka.
Pravděpodobně už před tím, než do ní byl uložen první z rodu Racků - Jiřík.