HISTORIE OBCE UHŘICE
Uhřice prý patřily už za Velkomoravské říše k významným osadám.
Z tohoto období se ale zachovaly pouze legendy a pověsti.
Jedna z nich praví, že dřevěnou baziliku na místě kostela nad vsí, údajně vysvětil arcibiskup Metoděj (813-885).
Nicméně první zmínku o obci lze zaznamenat až v letech 1336-1341 v přídomku Vrška z Uhřic. Vesnice byla rozdělena mezi několik majitelů, až před rokem 1392 ji jako celek držel Přeček z Uhřic.
Za husitských válek ji snad v roce 1419 získal Václav Racek z Mrdic.
Kališnický rod Racků obec držel do smrti Jaroslava v roce 1545; většina z jeho příslušníků se psala z Mrdic a na Uhřicích.
Jako vladykové Uhřic byli poslední dva Rackové pohřbeni v hrobce. Nachází se pod dlažbou, uprostřed chrámové lodi.
Kamenem přikrytý vchod chrání vstup do krypty. Je prý klenutá, má půdorys čtverce. Jeho strana měří čtyři metry. Skrývá tři rakve.
Jsou v nich pozůstatky uhřických zemanů: Jiříka Racka, který zemřel v roce 1535, jeho syna Jaroslava (zemřel 1545) a Jana Kryštofa Jagera z Puysbrunu.
Ten byl do krypty uložen v prosinci 1605. Jeho náhrobní byl umístěn uvnitř chrámu.
Klenutá hrobka se nachází v kostele, zasvěcenému sv. Janovi. Podle prof. Ladislava Hosáka (1898-1972) vznikl na začátku 13. století.
Je to románsko-gotická stavba. K masívní věži a kněžišti, které byly od sebe vzdáleny, snad ve 14. století přistavěli loď.
V chrámu se nachází další pamětihodnost - hliněný svatostánek. Podle expertů se jedná o habánskou práci z konce 16. a začátku 17. století.
Vznikl v místní toufarské dílně v čase, kdy Uhřice vlastnil Kryštof Jager z Puysbrunu. Ten panství koupil snad v roce 1590. Jako přesvědčený katolík vybudoval v obci faru a nechal opravit kostel.
Pro něj nechal zhotovit hliněný tabernakl. Na to, že se jedná o vzácné hrnčířské dílo, se přišlo až v roce 1929.